Mnoho podstatných jmen v ruském jazyce, označujících povolání nebo funkce osoby, se používají pouze ve tvaru mužského rodu, i když to je žena. Například, říkáme:Иван Петрович - талантливый врач. Анна Петровна - талантливый врач. /Ivan Petrovič - nadaný lékař. Anna Petrovna - nadaný lékař/.
To je způsobeno tím, že po dlouhou dobu mnoho profesí a pozic bylo "mužské": lékař, chirurg, architekt, režisér, inženýr, děkan, profesor, atd.
Tato slova se používají jako přídavná jména mužská a slovesa ve formě ženského rodu (v minulém čase).
Například : 1. Моя мать - хороший инженер./Moje matka - dobrý inženýr/. Přídavné jméno "хороший" (dobrý) používáme ve tvaru mužského rodu. 2. Профессор Родионова выступила на конференции./ Profesor Rodionová mluvila na konferenci/ Sloveso "mluvila" používáme ve tvaru ženského rodu .3. Вера Ивановна стала известным архитектором. /Věra Ivanová se stala slavným architektem/. Sloveso "se stala" používáme ve tvaru ženského rodu. Přídavné jméno "slavným" a podstatné jméno "architektem" používáme ve tvaru mužského rodu (Instrumentalu).
Pro označení určitých profesí jsou speciální přípony, které naznačují, že mluvíme o ženách:писатель - писательницa /spisovatel - spisovatelka/учитель - учительница /učitel - učitelka/студент - студентка /student - studentka/артист - артистка /herec-herečka/
Taková slova je možné použít v běžné řeči. Ale ve formálním prostředí a v dokumentech povolání žen se ukazuje vždy jen v mužském rodu: učitel, ale nikdy učitelka.
Někdy pro označení povolání žen se používají přípony -ш- и -их-, například : директор - директорша, врач - врачиха./Ředitel - ředitelka, lékař - lékařka. Zde slovo má odstín zanedbávání.
Existují názvy profesí, které se používají pouze v ženském rodu, například: няня, балерина /ošetřovatelka, balerína/. V minulosti tyto profese byly pouze jako ženské. Pro označení odborníků mužského pohlaví je třeba použít popisné výrazy: muž, který se stará o malé děti nebo o pacienti; артист балета /baletní tanečník/.