Hledat
Jak je známo, čas není v klidu. Namísto jedné generace přichází další. Mění se zvyky, životní hodnoty, obyčeje lidí, a spolu s nimi jazyk, na kterém oni mluví. Jazyk odráží duch éry a je jejím zrcadlem. Co odchází do minulosti se považuje za dějiny. Existují i určitá slova tzv. историзмы (historismus). Ony jsou už zastaralé a již se nepoužívá v řeči.
Jiná věc je s архаизмами (archaismy). Jedná se o zastaralá slova nahrazena synonymy v moderním jazyce. Někdy se zachováva jejich základ v kořeni slova, a někdy tato slova jsou zcela transformována do jiných slov. Ve své původní podobě jsou k dispozici pouze v případě, když je nutné znovu vytvořit nebo zdůraznit kolorit dané historické epochy (literární díla, dramatizace, umělecké nebo dokumentární filmy, atd).
Příklady archaismů: токмо – только (jen), посему – поэтому (proto), глас – голос (hlas), изволить – желать (přát), ежели – если (když), чело – лоб (čelo), откушать – поесть (najíst se), потчевать – кормить (krmit), уста – губы (rty), вечор – вечер (večer).
